Praha: Grada, 2002. - 323 s. - ISBN: 80-247-0345-9На чешском языке.Předmětem výkladu je minulost. Šest kapitol zahrnuje minulost, která začíná starověkým Řeckem a uzavírá se osvícenstvím s jeho projektem moderní doby. Minulostí se nezabýváme jenom proto, abychom věděli, "jak to vlastně bylo", ale ptáme se ve filosofii podstatnějším způsobem, to jest tážeme se po přítomnosti minulého v našem aktuálním světě. Dialog s minulostí není dialog o tom, co z minulosti "přežívá", ale rozhovor, který jde přes staletí o tom, co stojí za zamyšlení a co mělo a má vždy význam, neboť spoluutváří naši současnost.
Výklad se opírá o vývoj od tradiční platónsko-aristotelské metafyziky přes středověkou metafyziku, její rozklad a vyústění do novověké metafyziky subjektivity. Metafyzika je způsob dění, které na cestě k moderní době stále více a otevřeněji směřuje k uvolnění člověka a všech jeho možností, obsahuje směřování od animal rationale a imago Dei k člověku brutálnímu. Změny v pojetí univerza a člověka provází změny v pojetí přírody a pravdy. Těžištěm výkladu jsou právě změny v pojetí univerza a poměru člověka k němu, proměny v sebepochopení člověka – výklad směřuje od antického kosmu ke křesťanskému světu, který je pochopen jako místo smysluplného dění probíhajícího od stvoření světa k poslednímu soudu. Dále se dostává ve výkladu do popředí sekularizovaný křesťanský koncept (srv. kapitola o osvícenství). Zvolený způsob výkladu umožňuje, abychom tematizovali originalitu počátků starověké řecké kultury a civilizace, vztah mýtu, náboženství, filosofie a vědy; nástup křesťanství, jeho dějinné proměny a vklad do moderní společnosti; umožňuje, abychom srovnali výkon renesance a reformace, poukázali na césury v evropských dějinách, problém kontinuity a diskontinuity v dějinách (antika a křesťanství, křesťanství a moderní doba, období od konce 13. století do 17. století); na zrod vědy v Řecku a ustavení moderní vědy v 17. století; umožňuje, abychom se zaměřili na eskalaci individualismu a její vyjádření v umění, na pokusy o překonání krize společnosti (srv. krize řeckého městského státu, Říma, velké politické krize 15. a 16. století či konce 18. století). Výkladem osvícenství a mnohoznačnosti emancipačních a modernizačních projektů osvícenství publikaci uzavíráme. Adresátem je široká čtenářská obec, zejména pak učitelé a studenti nefilosofických oborů.Starořecká společnost – kultura a civilizace.
Řecká filosofie a její odkaz dnešku.
Helénismus.
Křesťanství v proměnách doby. Od zániku antiky k nástupu křesťanské kultury a civilizace.
Renesance, reformace a protireformace. Sedmnácté století – předěl ve vývoji Evropy.
Osvícenství – sebedůvěra rozumu a projekt moderní doby.
Přehled pramenů a literatury.Нет с. 131-166. (Křesťanství v proměnách doby.)
