Pustiměř: Český svaz ochránců přírody, 2009. - 64 s.На чешском языке.Přírodní památka Santon v kat. území Tvarožná obklopená speciálně vyhlášeným ochranným pásmem s výměrou 5,10 ha chrání především teplomilná společenstva na podloží kulmských slepenců. Leží v nadmořské výšce 260-296 m n.m. a je tvořena protáhlým vysokým pahorkem s rovinatou, v minulosti jistě upravenou, vrcholovou plošinou a přímo navazujícím komplexem severních svahů západním směrem k sousední Hrubé skále. Z pahorku vybíhají tři skalnaté hřbety. Výrazný a nejdelší východní hřbítek klesá z vrcholové plošiny dolů směrem k okraji obce. Z vrcholové plošiny vybíhá i strmější krátký hřbet severovýchodním směrem dolů do nivy Tvaroženského potoka ke zdejšímu hřišti. Třetí nejkratší hřbet vybíhá severním směrem dolů k potoku v úpatí pahorku ze směru od bývalého Bahnerova mlýna. Volné plochy s cennými teplomilnými společenstvy jsou soustředěny zejména do svahů pahorku. V menším rozsahu pak také do temene a navazujícího jižního svahu východního hřbítku a severního svahu pod mlýnem. Fragmenty dřívějších ploch jsou dnes ještě v souvislosti s postupně prováděnými rekonstrukčními zásahy situovány také do horních partiích severního skalnatého hřbetu nebo podél horní hrany severního svahu mezi mlýnem a úpatím pahorku.
Santon je nedílnou součástí rozsáhlé oblasti památkové zóny Slakovské bojiště. Oblasti, ve které došlo 2. prosince roku 1805 k bitvě tří císařů – bitvě u Slavkova. Santon byl v době bitvy obsazen pěším plukem francouzské armády s osmnácti těžkými děly a ohrazen (opevněn) třemi liniemi zákopů. Od roku 1984 se konají na poli jižně pod Santonem v rámci vzpomínkových akcí ukázky bojových akcí (rekonstrukce). Po roce 1989 se akce rychle rozrůstaly a dnes již jde o vysoce navštěvované akce. V roce 1988 byla na vrcholové plošině pahorku instalována kopie děla použitého během bitvy.
